Poznejte Radimovice 7 – Železnice
Sychrovský tunel a viadukt, příroda brzy na jaře v údolí Mohelky
Zapomenuté cesty na starých mapách, sovy
Radimovice, tak jak je známe dnes, mají své silnice, cesty, cestičky i zkratky. V minulosti měly i velmi důležité cesty, které postupem času upadly v zapomnění a již po nich zůstaly jen rigoly na loukách, v lesích nebo úplně zmizely a byly zaorány do polí. Z hlediska cest do Radimovic je asi nejvíce zajímavé, že cesta k nádraží vznikla až po výstavbě železnice. Tím vzniká otázka, kde byla spojnice mezi Radimovicemi a Třtí a jak se lidé mohli dostat do údolí Mohelky.
Bezpečná cesta do Třtí v každém ročním období, kde se člověk nemusel brodit přes rozvodněnou Mohelku, vedla až od Červenice, kde se oddělovala od hlavní silnice u kapličky. Kaplička stávala u domu čp. 82 a postupem času zanikla. Cesta vedla po levé straně údolíčka kolem nejodlehlejšího domu Radimovic v takzvaných Kyselkách, který zde stojí od konce 18. století a míval čp. 11 – nyní již pouze evidenční číslo 22. Kousek za domem cesta končí ve Třtí. Cesta jako taková nikdy nezanikla, jen je pro některé z nás hodně neznámá a vstup na cestu zarostl travou.
Další zapomenutou cestou je cesta k říčce Mohelce, kde přes mostek nebo brod vedla druhá cesta údolím Mohelky, až do Třtí – je to vlastně zbytek důležité starobylé cesty, která dávné cestující vedla do údolí při putování do Lužice (a to nejspíš již před vznikem vesnice). Cesta vedla hned za domem čp.12 směrem do lesa. Nyní zde vede cestička k altánku. Pokud neodbočíte k altánku, ale půjdete dál rovně vyhloubenou cestou lesem, zjistíte cca po 70 metrech, že se cesta opět stáčí k nádraží ke stavení s ev.č. 21. U tohoto stavení se cesta stočila do údolí k bývalé dolní stanici vodojemu. Zde byl brod a mostek přes Mohelku. Údolím Mohelky vedla cesta do Třtí a Radostína.
Jako první je nutné zmínit, že nynější cesta, která vede k nádraží a pak dále do Třtí, vznikla před rokem 1920. Do té doby jste museli jít z malé návsi směrem k Červenici a u bývalé Dřevěnky (dům čp. 109) odbočit do krásné březové aleje „Na Vohradě“. Kolem domu čp. 22 dolů podél rokle k čp. 20. přes zahradu za dům, kde se cesta dělila:
Poslední zcela ztracenou cestou je ta do Kamení. Kamení bylo pro Radimovice velmi důležité, jelikož fungovalo jako nadřízená správní obec od roku 1869 do roku 1919. Z toho důvodu bylo zapotřebí mít přímé a rychlé spojení mezi Radimovicemi a Kamením, kde byla cesta, která je nyní zaoraná v polích. Cesta vedla z návsi směrem k rybníku, 100 metrů před Vilou Zelenka se odbočilo směrem ke Kobrlům (dům čp.32). Dále po cestě k poslednímu stavení, odtud mírně vlevo do louky. Cesta vedla mezi hrobkou a rybníkem až ke kapličce v obci Kamení.
Pro většinu z nás jsou sovy tajemnými a vzácnými živočichy, kteří jsou výborně přizpůsobení nočnímu životu. Možná budete překvapení, že i v našem sousedství žijí tito noční lovci. Koncem zimy můžeme zaslechnout volání naší nejhojnější sovy - puštíka obecného (níže). Jedná se o lesní druh hnízdící nejčastěji v dutinách stromů. Při toku bývá slyšet u vlakového nádraží, nebo v lesích na opačné straně železničního tunelu. V údolí nad Mohelkou hnízdí naše největší sova výr velký a zemědělskou krajinu okolo obce obývá kalous ušatý (foto), který k hnízdění využívá opuštěná hnízda dravců nebo krkavcovitých ptáků.
A ještě jedna zajímavost na závěr. V září 2020 byla v Radimovicích kroužkována sova pálená. Jedná se o v dnešní době velice vzácnou sovu zemědělské krajiny, která bývá poměrně stálá a dlouhé přelety u ní nejsou příliš běžné. Ve stejném roce se našel její kroužek v Srbsku, téměř 900 km daleko. Jedná se o druhý nejdelší zaznamenaný přelet sovy pálené na našem území.
Radimovice, as we know them today, are connected by a network of roads, paths, and shortcuts. However, in the past, there were also important routes that have, over time, been forgotten. These old paths have either left behind only ditches in meadows and forests or completely disappeared, erased by plowing fields.
From a historical perspective, the most interesting aspect regarding the paths to Radimovice is that the road to the train station was created only after the construction of the railway. This raises the question: where was the route between Radimovice and Třtí, and how did people reach the Mohelka Valley in the past?
The safe path to Třtí, which could be traveled in all seasons without the need to wade through the flooded Mohelka River, began at Červenice, where it branched off from the main road near a small chapel. The chapel stood near house number 82 and gradually disappeared over time. The path followed the left side of the small valley, passing by the most remote house in Radimovice, known as Kyselky, which stood since the late 18th century and was once house number 11 (now only with registration number 22). Just beyond this house, the path ended in Třtí. This path never fully disappeared; it’s simply unknown to some, and the entrance has become overgrown with grass.
Another forgotten path led to the Mohelka stream, where travelers could cross either a bridge or ford the river. This path ran through the Mohelka valley all the way to Třtí – a remnant of an ancient route that once guided travelers into the Lužice region (possibly even before the village was established). The path began just beyond house number 12, heading into the forest. Today, a small path leads to a gazebo at this location. If you don’t divert towards the gazebo and continue straight along the sunken path through the forest, after about 70 meters, you’ll find the path turning towards the train station near the house with registration number 21. At this point, the path wound down into the valley to the former lower water reservoir station. There was a ford and a bridge over the Mohelka River here. The valley path continued on to Třtí and Radostín.
The first path to mention is the one that leads to the train station and then onwards to Třtí, which was established before 1920. Prior to this, travelers would head from the small village square towards Červenice, then turn off near the former Dřevěnka (house number 109) into a beautiful birch alley called "Na Vohradě." From there, the path continued past house number 22, down through a ravine, and passed house number 20. The path then split:
The last completely lost path is the one leading to Kamení. Kamení was very important to Radimovice, as it served as the administrative center from 1869 to 1919. Therefore, a direct and quick connection between Radimovice and Kamení was necessary. This path, now plowed under the fields, began from the village square and led towards the pond. About 100 meters before the Vila Zelenka, the path turned towards the Kobrl family house (house number 32). The path continued towards the last house, then slightly veered left across a meadow. It passed between the Hrobka and the pond and led to the chapel in the village of Kamení.
For most of us, owls are mysterious and rare creatures, perfectly adapted to nocturnal life. You might be surprised to learn that these night hunters also live in our neighborhood. At the end of winter, we can hear the call of our most common owl—the tawny owl (below). This is a forest species, usually nesting in tree hollows. During mating season, it can be heard near the train station or in the forests on the opposite side of the railway tunnel. In the valley above Mohelka, our largest owl, the Eurasian eagle-owl, nests, while the agricultural landscape around the village is home to the long-eared owl, which uses abandoned nests of raptors or corvids for nesting.
And here’s an interesting fact: In September 2020, a barn owl was ringed in Radimovice. This owl, now quite rare in agricultural landscapes, tends to be relatively sedentary, and long-distance migrations are not typical for it. However, in the same year, its ring was found in Serbia, almost 900 km away. This marks the second-longest recorded migration of a barn owl in our country.
Sychrovský tunel a viadukt, příroda brzy na jaře v údolí Mohelky