Historie od druhé poloviny 19. století, záchranný transfer obojživelníků a lipová alej
Je nutné si uvědomit, že obce začaly vznikat po revolučním roce 1848, kdy došlo ke zrušení roboty a poddanství.
Radimovice byly zprvu samostatnou obcí, od roku 1869 poklesly na úroveň osady a byly začleněny pod obec Kamení. V té době zde bylo cca 15 stavení a 113 obyvatel. Vesnice se ale velice rychle rozšiřovala směrem k Červenici a k nádraží. Do konce první světové války se počet stavení zvedl na 35 a žilo zde kolem 200 obyvatel. Na základě rychlého rozvoje došlo k úplnému osamostatnění Radimovic v roce 1919. V březnu toho roku proběhly první volby do obecního výboru. Starostou obce se stal domkář Čeněk Kocour.
V roce 1921 došlo k prodeji pozemků směrem k zámku a začala další fáze rozšiřování obce směrem k Sychrovskému zámku. Do konce druhé světové války se obec opět skoro zdvojnásobila. Bylo postaveno dalších 29 domů a před válkou zde žilo přibližně 350 obyvatel. Největší počet obyvatel měla obec v průběhu druhé světové války, kdy došlo k odsunu obyvatel ze Sudet a v obci žilo kolem 450 obyvatel. Po válce se počet vrátil zpět na cca 350 obyvatel.
Po druhé světové válce nahradily všechny obecní orgány národní výbory, které zprvu měly fungovat na přechodnou dobu a měly pomoci s obnovením poválečného stavu, ale se změnami po roce 1948 zůstaly v činnosti až do roku 1990. Většinu funkcí obecní samosprávy tak převzaly místní národní výbory (MNV), které zároveň fungovaly také jako orgány státní správy.
Prvním předsedou MNV byl Emil Linka, ovšem ten se funkce zřekl již roku 1945. Jako nástupce Linky je uváděn místní kolář Josef Kobrle, a to až do roku 1947, kdy byl na ustavujícím jednání MNV zvolen řezník Václav Rozkovec. Po roce 1945 se z bývalé hospody v domě čp. 47 (obecní úřad) stalo centrum Radimovic, sídlilo zde MNV, přesunula se sem pošta a v roce 1948 i knihovna. I Radimovic se dotkly politické změny po Únoru 1948, o majetek přišli rolník a hostinský Šulc a obchodník Dvořák.
V roce 1961 došlo k realizaci mamutího projektu JZD „Velký Sychrov“, který slučoval všechny zemědělce, kteří byli do té doby organizováni v JZD Čtveřín, Lažany, Paceřice, Radimovice a Žďárek, za tzv. vedoucí národní výbor byl vybrán ten v Lažanech. Společně s JZD se musely integrovat i MNV, a tak od února 1963 patřily Radimovice pod Velký Sychrov.
Je potřeba podotknout, že rozvoj obce od druhé světové války do roku 1989 se dost zastavil. V Radimovicích přibylo dalších 20 domů, ale počet obyvatel klesl na přibližně 211.
Každé jaro, v březnu a v dubnu, opouštějí obojživelníci své zimní úkryty a vydávají se na mnohdy dlouhou a nebezpečnou cestu do míst, kde se rozmnožují. V cestě jim stojí různé lidmi vytvořené (antropogenní) pasti jako jsou ploty, dešťové kanály, bazény a mnohdy i silnice. Pro tyto nepříliš pohyblivé živočichy se jedná o smrtelné nebezpečí a každoročně jich při putování k vodě pod koly aut mnoho zahyne.
Od roku 2018 instalujeme v Radimovicích každý rok kolem nejfrekventovanějších úseků zábrany, které ropuchy, skokany a čolky navedou do nádob, ze kterých je vyjmeme a přeneseme přes silnici na bezpečné místo. Průměrně tak přemístíme každé jaro téměř 2500 jedinců.
Do roku 2009 byla dominantou obce lipová alej, na kterou odkazuje obecní znak.
It is important to realize that municipalities began to form after the revolutionary year of 1848, when serfdom and forced labor were abolished.
Initially, Radimovice was an independent municipality, but in 1869 it was downgraded to a settlement and incorporated into the municipality of Kamení. At that time, there were about 15 houses and 113 inhabitants. However, the village expanded rapidly towards Červenice and the railway station. By the end of World War I, the number of houses had increased to 35, and the population was around 200. Due to this rapid development, Radimovice became fully independent again in 1919. In March of that year, the first elections were held for the municipal committee. The village mayor was Čeněk Kocour, a cottage owner.
In 1921, land was sold towards the castle, and another phase of expansion towards Sychrov Castle began. By the end of World War II, the village nearly doubled in size again. Another 29 houses were built, and before the war, the population was approximately 350. The highest population occurred during World War II, when many people from the Sudetenland were displaced, and the village had around 450 inhabitants. After the war, the population returned to about 350.
After World War II, all municipal authorities were replaced by national committees, which were initially meant to function temporarily and help restore the post-war situation. However, after the changes of 1948, they remained in operation until 1990. The local national committees (MNV) took over most of the functions of municipal self-government, and they also functioned as state administrative bodies.
The first chairman of the MNV was Emil Linka, but he resigned from the position in 1945. As his successor, the local cartwright Josef Kobrle is mentioned, serving until 1947, when butcher Václav Rozkovec was elected at the inaugural meeting of the MNV. After 1945, the former inn in house no. 47 (municipal office) became the center of Radimovice. The MNV, the post office, and in 1948, the library, were all located there. Radimovice was also affected by the political changes after February 1948, with farmer and innkeeper Šulc and merchant Dvořák losing their property.
In 1961, the massive project of the Agricultural Cooperative "Velký Sychrov" was realized, which merged all the farmers previously organized in the cooperatives of Čtveřín, Lažany, Paceřice, Radimovice, and Žďárek. The so-called leading national committee was chosen from Lažany. Along with the cooperative, the MNVs had to be integrated, so from February 1963, Radimovice became part of Velký Sychrov.
It should be noted that the development of the village from World War II until 1989 came to a standstill. Another 20 houses were built in Radimovice, but the population decreased to approximately 211.
Every spring, in March and April, amphibians leave their winter shelters and embark on their often long and dangerous journey to breeding grounds. Along the way, they face various human-made (anthropogenic) obstacles, such as fences, drainage ditches, swimming pools, and often roads. For these relatively immobile creatures, this poses a deadly danger, and many are killed by car tires as they make their way to water each year.
Since 2018, we have been installing barriers around the most frequently trafficked sections of Radimovice every year. These barriers guide toads, frogs, and newts into containers, from which we remove them and carry them safely across the road to a secure location. On average, we relocate nearly 2,500 individuals every spring.
Until 2009, the linden alley was the dominant feature of the village, as referenced in the municipal coat of arms.
Historie obce po roce 1989 a život v dutinách stromů na příkrých svazích nad řekou Mohelkou